Švédsko se připravovalo na vstup do Evropské unie jako země s dlouhodobě vysokou ekonomickou úrovní. Během celosvětové krize v 90. letech byla švédská ekonomika v letech 1991-1993 citelně zasažena. Švédsko se potýkalo s exportními problémy v souvislosti se ztrátou východních trhů. Od roku 1994 se postupně hospodářský růst obnovil. Těžiště motivace Švédska pro vstup do Evropské unie je tak nutno spojovat především s jeho dlouhodobým ekonomickým a politickým zájmem plně se zapojit do evropského integračního procesu; v konkrétních časových souvislostech pak především se zájmem zapojit se do jednotného vnitřního trhu a přípravy na účast v Evropské měnové unii.
Švédsko vstupovalo do Evropské unie bez urgentních hospodářských problémů. Dlouhodobá dynamika švédské ekonomiky byla od poloviny 80. let v západoevropském kontextu přijatelná, resp. s jejími poruchami se dokázaly jednotlivé země vypořádat. Nežádoucí výkyvy v úrovni inflace a vývoji bilance byly jen krátkodobé.
Za klíčové charakteristiky hospodářského vývoje zemí připravujících se na vstup do Evropské unie jsou zpravidla považovány - samozřejmě vedle plnění samotných konvergenčních kritérií - dynamika HDP, dlouhodobý vývoj spotřebitelských cen, míra nezaměstnanosti, domácí poptávka, dynamika exportu a importu a vládní spotřeba.(Jejich vývoj po vstupu té které země do Evropské unie je také základem hodnocení dopadu členství na ekonomiku této země - spíše než údaje referující o bilancích a zadluženosti, které mohou být podstatně determinovány stavem, resp. "zátěží" z období před vstupem země do Evropské unie.)
Období let 1984 až 1994 lze ilustrovat vybranými charakteristikami švédské ekonomiky uvedenými v tabulce
1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994
meziroční
přírůstek HDP 4,0 1,9 2,3 3,1 2,3 2,4 1,4 -1,1 -1,4 -2,2 3,3
v %
meziroční pří-
růstek spotřeb. 8,0 7,4 4,2 4,2 5,8 6,5 10,4 9,4 2,2 4,7 2,2
cen v %
míra nezaměst-
nanosti v % 3,3 2,9 2,7 2,2 1,8 1,6 1,7 3,1 5,6 9,1 9,4
meziroční pří-
růstek domácí 3,2 4,2 2,1 4,3 2,8 3,7 0,9 -2,1 -1,8 -5,2 2,5
poptávky v %
meziroční pří-
růstek exportu 6,9 1,2 3,7 4,3 2,5 3,1 1,6 -2,3 2,3 7,6 14,0
v %
meziroční pří-
růstek importu 5,4 7,8 4,5 7,7 5,3 7,4 0,7 -4,9 1,1 -2,5 13,2
v %
meziroční
přírůstek vládní 2,3 2,4 1,3 1,0 0,6 2,1 2,6 2,8 - 0,2 -0,7
spotřeby v %
Komentář k tabulce
Tempo hospodářského růstu bylo ve Švédsku s výjimkou let 1984, 1987 a 1994 relativně nízké, resp. i z hlediska průměru zemí Evropských společenství ( Evropské unie) podprůměrné. V letech 1991 až 1993 došlo dokonce k absolutnímu poklesu HDP.
Švédská ekonomika se do roku 1991 vyznačovala převážně vysokou a z hlediska zemí Evropského společenství značně nadprůměrnou mírou inflace. V letech 1992 až 1994 míra inflace výrazně klesla; v roce 1994 dokonce pod průměr zemí Evropské unie.
Nezaměstnanost dosáhla ve Švédsku vyšší úrovně až v důsledku hospodářského útlumu z počátku 90. let. Průměru zemí Evropské unie přesto nedosáhla.
Vývoj domácí poptávky ve Švédsku převážně vykazoval vazbu na dynamiku hospodářského růstu a zároveň byl v jednotlivých letech střídavě pod i nad průměrem zemí Evropských společenství. Před vstupem do Evropské unie (v roce 1994) dynamika domácí poptávky průměrnou dynamiku domácí poptávky v zemích Evropské unie mírně předstihovala.
Dynamika švédského exportu byla nevyvážená (velmi nízká v letech 1985, 1990, absolutně klesající v roce 1991 a značně vysoká v roce 1993 a zejména v roce 1994). Před vstupem do Evropské unie (v letech 1993 a 1994) tempo růstu švédského exportu po dlouhé době, a to markantně, předstihlo průměr zemí Evropské unie. Dynamika švédského importu byla rovněž nevyvážená, s výraznými poklesy na počátku 90. let (v letech 1991 a 1993 absolutními) a naopak mimořádným zrychlením v roce 1994. V roce 1994 růst importu také výrazně předstihl průměr zemí Evropské unie, ačkoliv v předchozích letech byla relace převážně opačná.
Tempo růstu vládní spotřeby bylo ve Švédsku vyšší v polovině 80. let a na přelomu 80. a 90. let. Průměr zemí Evropských společenství předstihovalo jen v letech 1984 a 1989 až 1991. V letech 1992 až 1994 nastal jeho razantní pokles, a to i pod průměr zemí Evropské unie.
Období let 1995 až 1999 lze ilustrovat vybranými charakteristikami švédské ekonomiky uvedenými v tabulce
1995 1996 1997 1998 1999 meziroční přírůstek HDP v % 3,9 1,3 1,8 2,9 3,7 meziroční přírůstek spotřeb. Cen v % 2,5 0,5 0,5 -0,1 0,6 míra nezaměstnanosti v % 8,8 9,6 9,9 8,3 7,3 meziroční přírůstek domácí poptávky v % 2,6 0,1 0,4 3,9 2,8 meziroční přírůstek exportu v % 12,9 6,1 12,8 7,4 5,4 meziroční přírůstek importu v % 10,2 3,7 11,7 11,1 3,2 meziroční přírůstek vládní spotřeby v % -0,9 -0,2 -2,1 1,8 1,2
Komentář k tabulce
Vysoké tempo hospodářského růstu se ve Švédsku udrželo ještě v roce vstupu země do Evropské unie, potom se zpomalilo, ale jeho dynamika se postupně obnovila a v letech 1998 a 1999 bylo toto tempo v rámci zemí Evropské unie nadprůměrné.
Inflace začala ve Švédsku po vstupu do Evropské unie klesat (v roce 1998 klesla dokonce absolutně) a pod průměrem zemí Evropské unie se držela soustavně.
Nezaměstnanost nevykázala po vstupu Švédska do Evropské unie podstatné změny; do roku 1997 se udržel spíše trend jejího zvyšování, nastartovaný počátkem 90. let, v letech 1998 a 1999 se však zřetelněji snížila. V rámci zemí Evropské unie byla nadále podprůměrná.
Vyšší dynamika domácí poptávky se ve Švédsku udržela ještě v roce vstupu do Evropské unie, potom na dva roky prudce klesla, ale v roce 1998 dosáhla vysoké a rovněž z hlediska průměru zemí Evropské unie nadprůměrné úrovně. Nadprůměrnou úroveň si zachovala i po snížení tempa v roce 1999.
Vyšší dynamika švédského exportu se rok po vstupu do Evropské unie začala snižovat, resp. obnovila se pouze v roce 1997. Nad průměrem zemí Evropské unie se nicméně udržovala soustavně. Mimořádně vysoké tempo růstu švédského importu se po vstupu země do Evropské unie dva roky snižovalo, ale potom se jeho dynamika obnovila a v letech 1997 a 1998 opět přesáhla průměr zemí Evropské unie. Snížení tempa růstu švédského importu v roce 1999 však bylo razantní; import zdaleka nedosáhl ani průměrného tempa růstu v rámci zemí Evropské unie.
Vládní spotřeba si po vstupu Švédska do Evropské unie zachovala tendenci absolutního poklesu, avšak v roce 1998 se její růst obnovil a přesáhl dokonce průměr zení Evropské unie. V roce 1999 však došlo opět ke zpomalení tempa, a to v míře přesahující průměr zemí Evropské unie.
Shrnutí
Vstup Švédska do Evropské unie se do švédské ekonomiky promítl v prvních pěti letech rozporuplně. Objektivní hospodářský vývoj byl s výjimkou exportních problémů celkem příznivý, nicméně vlastní hodnocení např. ze strany švédských politických kruhů a medií nevyznívají povzbudivě. Situaci lze patrně interpretovat jako zklamání z malých přínosů při určitých ztrátách.
Dynamika hospodářského růstu byla po vstupu Švédska do Evropské unie přijatelná při mimořádně nízké inflaci a při zachování vyšší, ale únosné úrovně nezaměstnanosti (vzdor omezení korespondujících veřejně rozpočtových výdajů). Nepříznivým signálem se stala nevyvážená dynamika exportu provázená do roku 1998 silnou importní aktivitou. (Přebytek státního rozpočtu, běžného účtu platební bilance, resp. i obchodní bilance se nicméně udržel.)