Švédsko je země s vysokou životní a vzdělanostní úrovní. Švédský vzdělávací systém je široce rozvinutý, demokratický, s vysokou mírou propustnosti. Je založen na tradici lidového vzdělávání a národní školy (folkskola). Od 40. let našeho století až do současnosti probíhá zásadní reforma švédského školství, která byla naplánována jako dlouhodobá. Hlavními principy jsou rovnost, přístup ke vzdělání pro všechny, respektování rozdílů a individuálních zvláštností, schopností a zájmů. Vzdělávací systém zabezpečuje vzdělávání mladých lidí všech sociálních vrstev a poskytuje řadu možností dalšího vzdělávání nejen mládeži, ale i příslušníkům starších generací. Charakteristickým rysem školského systému je vysoký stupeň integrace ve všech stupních. Dalšími výraznými rysy jsou následující: školství je státní, základní povinné vzdělávání je jednotné, vzdělávání je bezplatné, včetně vysokých škol, výchova a vzdělávání dospělých těsně navazuje na školský systém. Prioritními cíli vzdělávání jsou: rozvoj osobnosti žáků s důrazem na rozvoj schopností a zájmů, směřování profesní přípravy k širokému odbornému profilu, důraz na sociální rozvoj, koncipování výchovy a vzdělávání jako celoživotního procesu. Do konce 80. Let byl vzdělávací systém ve Švédsku silně centralizovaný. Vrcholný řídící orgán (Národní rada pro vzdělávání - NBE) navrhovala centrálně inovace a vydávala směrnice a pokyny pro všechny druhy škol. Odpovědnost správní a výkonnou měly dvě centrální instituce: Hlavní školská správa jako ústřední úřad pro základní a střední školství a pro přípravu učitelů a Kancelář tajemníka univerzit. V souvislosti s politickou reformou a decentralizací správy byla zahájena také nová etapa reformy ve školství. Došlo k zásadním změnám ve školské politice: v roce 1990 švédský parlament zrušil dosavadní kompetence ministerstva školství a provedl redistribuce zodpovědností. Centrální úřad má od roku 1991 významnou koordinační funkci. Stanovuje hlavní směry a cíle vzdělávání, zatímco realizace školské politiky je decentralizována. Byla posílena zodpovědnost regionálních školských správ (lansswkolnamd) a lokální (commun) kompetence v rozhodování o záležitostech školství a vzdělávání. Značnou autonomii získala místní správa škol (skolstyrelse). Tyto změny jsou postupně reflektovány ve financování školství, v kurikulární politice a projevují se ve stoupající vnitřní diverzitě škol. Významnou regulační a monitorující funkci má Národní komise pro vzdělávání, která vyvíjí celostátní externí testy, kterými jsou hodnoceny vzdělávací výsledky žáků pravidelně a ve stanovených termínech. Existuje možnost srovnání mezi školami i dlouhodobé srovnávání kvality vzdělávacích výsledků.

Švédské školství je financováno ze státního rozpočtu a z rozpočtu obcí. Na základních školách se oba zdroje podílejí polovinou, na vyšších středních školách se stát podílí 60%, obec 40%. Ročně se na školství vydává zhruba 11% státního rozpočtu a 20% z celkového rozpočtu obcí. Návrh školského rozpočtu připravuje každoročně Národní švédská rada. Pro vysoké školy jsou státní prostředky rozdělovány prostřednictvím Národní rady univerzit a vysokých škol.

Rozpočet na školství (r. 1997)

Celkové výdaje 
Základní školy (povinná školní docházka):         5 918 530 800 EUR
Střední školy:                                    2 406 850 600 EUR
Vysoké školy a vzdělávání dospělých:              4 116 120 200 EUR